Ztráty českého pivovarnictví způsobené covid-19 dosahují téměř 5 miliard korun, největší dopad měly zavřené hospody
Vyhlášení nouzového stavu z důvodu epidemie koronaviru zmrazilo ekonomickou činnost celé řady klíčových oblastí českého hospodářství. Jedním z nejvíce zasažených segmentů se stalo pohostinství a s ním silně spjatá odvětví, kam patří také české pivovarnictví. Ekonomické ztráty v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu přesahují dle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) v období březen-květen letošního roku částku 4,7 mld. Kč. Nejvíce zasaženy byly gastronomické provozy, které byly nuceny uzavřít ze dne na den. Prodej piva v tomto segmentu poklesl v měsících březen až květen o 55 %, resp. o 728 tisíc hl.
Na celkových ztrátách v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu se podílel pokles tržeb pivovarů, snížený odběr zboží a služeb od dodavatelů a pokles prodeje piva v pohostinství. Ten pak byl částečně kompenzován nárůstem prodeje baleného piva v maloobchodu. Ztráty samotných pivovarů z hlediska tržeb přesáhly částku 1 104 mil. Kč.
Dodavatelé přišli v důsledku poklesu výdajů na své dodávky v průběhu března až května o 165 mil. Kč. Roční distribuční náklady v pivovarnictví oscilují kolem hranice 3,5 mld. Kč, v důsledku pozastavení dodávek do restaurací lze proto předpokládat významný pokles také v distribučním řetězci. Pokles tržeb za pivo v pohostinství dosáhnul 4 238 mil. Kč, v důsledku meziročního poklese prodejů čepovaného piva o 728 tis. hl. Oproti tomu rostly prodeje v maloobchodu, kde se tržby za balené pivo v době nouzového stavu zvýšily přibližně o 794 mil. Kč.
„Pohostinství a s ním provázané pivovarnictví utrpělo v době koronavirové krize výrazné ztráty. Většina hospodských sice v červnu znovu otevřela, ale o tom, jestli přežijí budou rozhodovat následující týdny. Nejkritičtější situace je přitom v Praze, Karlových Varech a dalších lokalitách závislých na cestovním ruchu. Pro další období bude klíčové, aby vláda pokračovala v podpoře nejvíce zasažených sektorů, včetně pohostinství, a současně je nezatěžovala novými administrativními a regulačními opatřeními,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
Omezení produkce a činnosti v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu se odrazí také ve výpadku příjmů státního rozpočtu, jehož ztráty už nyní přesahují částku 1,3 mld. Kč. Kvůli nižšímu celkovému výstavu piva a změně poměru prodeje on-trade/off-trade lze očekávat za měsíce březen až květen pokles inkasa DPH z piva ve výši 951 mil. Kč. Snížení inkasa spotřební daně za stejné období činí oproti minulého roku 262 mil. Kč (-20 %). Celkový výpadek inkasa daně z příjmu právnických osob lez odhadovat ve výši přesahující 39 mil. Kč. Celkový odhad poklesu inkasa daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přesahuje částku 34 mil. Kč.
„Vzhledem k současné situaci je žádoucí sestavit post-krizový plán a vhodně dopracovat vládní opatření, která jednak minimalizují již vzniklé škody a současně předejdou případným dalším externím zásahům,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.
V souvislosti s možnými obavami z druhé vlny koronavirové pandemie se provozovatelé gastronomických zařízení obávají dalšího možného uzavření provozů a s tím spojeného prohloubení ztrát. „Přestože jsou hospody a restaurace otevřené, rozhodně nemáme vyhráno. Poptávka je stále v řadě míst utlumena, zatímco náklady se vrací do původní výše. Zejména v turistických lokalitách potřebují restaurace pomoc stejně, jako hotely a lázně. Měl by vzniknout – po vzoru agendy pro cestovní ruch – Národní program podpory gastronomie. S jasnou agendou a akčním plánem,“ říká Luboš Kastner, spoluzakladatel restaurační skupiny Hospodska.
