logo

Životní styl Čechů se mění, pivo jim ale stále chutná: muži si ho dají třiapůlkrát týdně, ženy skoro dvakrát

Životní styl Čechů se mění, pivo jim ale stále chutná: muži si ho dají třiapůlkrát týdně, ženy skoro dvakrát

Praha 6. února 2018 – Český svaz pivovarů a sladoven představil aktuální data z dlouhodobé studie Pivo v české společnosti připravované Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM). Tradiční zlatý mok alespoň občas pije 87 % českých mužů. Mezi ženami se v roce 2017 k alespoň občasnému pití piva přihlásilo 59 %. Muži se napijí piva v průměru třiapůlkrát týdně, ženy méně než dvakrát za týden.

V průběhu posledních tří let se k sobě přiblížily podíly mužů konzumujících pivo v jednotlivých věkových skupinách. „Zatímco donedávna platilo, že o něco více konzumentů piva je mezi muži ve věku 30-44 a 45-59 let, v letošním roce se podíly ve všech věkových skupinách usadily těsně okolo
87 %,“ komentuje autor průzkumu Jiří Vinopal z CVVM. Podle slov Martiny Ferencové, výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven, dlouhodobě pozorujeme, že životní styl Čechů se proměňuje. Odráží se to v jejich stravovacích návycích i v četnosti společenských kontaktů, které zčásti nahradila virtuální komunikace na sociálních sítích. Za pozitivní zprávu považuje fakt, že obliba piva neklesá. Podíl konzumentů dlouhodobě osciluje okolo 90 % u mužů a 60 % u žen.

Týdenní spotřeba: muži skoro 9 půllitrů, ženy lehce nad dva

Ženy týdně vypijí v průměru o něco více než dva půllitry týdně, stejný parametr u mužů meziročně vyrostl o jeden půllitr týdně na necelých devět. K nárůstu podílu došlo také na obou pólech spektra, tzn., přibylo těch, kteří vypijí nejvýše dvě piva za týden, i těch, kteří udávají konzumaci více než 14 půllitrů týdně. Podíl v ostatních skupinách se v této kategorii snížil. Průměrná spotřeba u mužů klesá s rostoucím vzděláním, u žen systematické rozdíly tohoto rázu v posledních letech pozorovat nelze.

„Češi pivo milují a na tom se nic nemění. Svědčí o tom boom pivovarů i nabídka nejrůznějších pivních speciálů, které vycházejí vstříc aktuálním chuťovým preferencím spotřebitelů,“ říká Ferencová a dodává: „Mnoho pivovarských skupin buduje například úspěšné sítě vlastních franšízových hospod, kde si zákazníci mohou vychutnat pivo z tanku. Tento trend je patrný nejen u nás, ale také v zahraničí. Česká hospoda stejně jako české pivo má ve světě zvuk.“

Muži pijí pivo dvakrát častěji než ženy

Průměrný počet dnů v týdnu, ve kterých si konzumenti dají pivo, se pohybuje nad hranicí tří a půl dne u mužů a nad hranicí jednoho a půl dne u žen. Současně lze výsledky vyjádřit i tak, že alespoň dvakrát týdně si pivo dá 76 % mužů a 39 % žen (z těch, kteří pivo vůbec někdy pijí).

„Nadále platí, že kromě mužů a žen se další sociodemografické skupiny v počtu dní vzájemně nijak významně neodlišují; dlouhodobě se pouze ukazuje, že všechny starší věkové kategorie pijí pivo o něco častěji, tj. jejich průměr se blíží spíše čtyřem dnům, než skupina nejmladších (18 – 29), u nichž se průměr dlouhodobě udržuje na hranici tří dnů v týdnu“, doplňuje Jiří Vinopal.

Pivní speciály táhnou

Od předchozího šetření posílila o 6 % skupina mužů, kteří se zajímají o to, jak a z čeho se pivo vyrábí. „Roste zájem o piva vyráběná v Česku méně tradičními postupy, jako jsou piva nefiltrovaná, svrchně kvašená nebo třeba pšeničná. Jen na Dnech českého piva v září loňského roku se sešlo více než osmdesát pivních speciálů,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Posun spotřebitelských preferencí je patrný i z dat týkajících se zájmu o značku nabízeného piva
a loajality k určité značce. Z výzkumu vyplynulo, že v porovnání s rokem 2015 mírně pokleslo procento mužů, kteří se pokaždé zajímají o značku nabízeného piva (z 87 % na 81 %). Ženy v tomto ohledu své chování nezměnily, většinou nebo dokonce pokaždé se o značku piva zajímá 60 % konzumentek.

 

O průzkumu

Výzkumný projekt „Pivo v české společnosti“ probíhá v CVVM již od roku 2004. Sleduje trendy v množství a frekvenci konzumace piva v dospělé české populaci. Studie realizovaná na podzim 2017 pracovala s daty získanými od téměř tisícovky respondentů napříč jednotlivými skupinami dospělé populace v Česku. Podrobné výsledky jsou dostupné ve výzkumných zprávách CVVM: cvvm.soc.cas.cz.