Pivovarníci musí být aktivnější v prosazování svých zájmů

"Pivovarnictví má v Česku silnou tradici a české pivo je fenoménem i v zahraničí. A na tom je potřeba stavět," říká Tomáš Slunečko, nový výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. "Nechci nic bořit, naopak chci stavět na tom dobrém, co se svazu v posledních letech podařilo," dodává. Po osmi letech se i s rodinou vrací z Bruselu do Prahy a těší se, jak využije svých zkušeností z Úřadu vlády, Ministerstva zemědělství a v neposlední řadě i ze Stálého zastoupení ČR při EU pro posílení hlasu svazu a prosazování jeho zájmů na lokální i evropské úrovni. 

Od zítřka přebíráte vedení Českého svazu pivovarů a sladoven. Jak se na novou roli těšíte a jaké budou vaše první kroky?

Na novou roli se opravdu těším, protože je to práce, kterou jsem chtěl dělat a ve které můžu využít zkušenosti a kontakty získané v české i evropské administrativě za posledních 20 let. Na Stálém zastoupení ČR v Bruselu jsem posledních osm let řešil problematiku zemědělství, potravin a nápojů, a potkával jsem pravidelně i se zástupci pivovarského sektoru. Společně jsme diskutovali témata jako dvojí kvalitu, označování potravin, obalovou legislativu nebo české předsednictví v Radě EU.

Co se týká mých prvních kroků, chtěl bych se seznámit se všemi členy a detailně si projít hlavní priority a projekty svazu. Nechci nic bořit, naopak bych rád stavěl na všem dobrém, co se svazu v posledních letech podařilo. V průběhu následujících týdnů mám v plánu osobně objet většinu členských firem, zjistit jaké problémy řeší a v čem jim jako svaz můžeme pomoct. Současně se budu potkávat s lidmi z relevantních ministerstev a dalších institucí (jako např. Potravinářská, Agrární a Hospodářská komora), a řešit s nimi aktuální otázky a regulatorní výzvy, které před námi stojí.

Ve své předchozí práci při Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu jste mohl sledovat aktivity svazu zvenčí, jak je hodnotíte?

Na lokální úrovni hodnotím aktivity svazu veskrze pozitivně – svaz byl vidět, slyšet, viditelné jsou i jeho hlavní projekty. V poslední době je třeba silně diskutované téma české pivní kultury a její možný zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO. 

Kde vidím prostor pro zlepšení je působení svazu na mezinárodní úrovni – jak je známo, velká část české legislativy vychází z regulací Evropské unie. Proto potřebujeme být daleko aktivnější jak v rámci Brewers of Europe, tak ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR v Bruselu, se zástupci Evropské komise a členy Evropského parlamentu. Na stálém zastoupení sedí diplomaté, jejichž úkolem je prosazovat české zájmy na úrovni EU a také hledat podobně smýšlející státy, se kterými můžeme tyto zájmy společně prosadit, vzhledem k velikosti naší země. Přes Stálé zastoupení můžeme získávat detailní informace o tom co se chystá a ovlivňovat proces tvorby evropských regulací na samém počátku a v průběhu projednávání v Radě EU.

Co se na náš sektor aktuálně chystá v Bruselu, na co se máme připravit?

Jako první bych zmínil Nařízení o obalech a obalových odpadech, které v současnosti intenzivně řeší španělské předsednictví. Toto nařízení stanovuje požadavky na celý životní cyklus obalů, pokud jde o environmentální udržitelnost a označování, dále také sběr, zpracování a recyklaci obalových odpadů. Všechna tato opatření se dotknou pivovarů i ostatních výrobců, a budou od nás vyžadovat také řadu investic. 

Další nařízení, které se bude projednávat na podzim, se týká udržitelných potravinových systémů. Touto regulací chce Evropská komise nastavit minimálních požadavky udržitelnosti pro potravinářské produkty a pro zpracovatelské postupy, a následně podpořit trh skrze pobídky spotřebitelům, aby nakupovali udržitelněji a zdravěji.

Komise řeší také tzv. FIC regulaci neboli systém označování potravin a další povinnosti týkající se informování spotřebitele na obalech. Možných systémů označování je dnes několik a je otázkou, ke kterému se komise přikloní.

V oblasti zemědělství pokračuje intenzivní debata o snižování využití pesticidů, což se může dotknout také pěstování chmele a ječmene. Je toho zkrátka hodně a z pohledu svazu potřebujeme tyto chystané regulace sledovat, diskutovat se členy, připravovat naše stanoviska a hledat v Bruselu partnery a spojence, se kterými budeme prosazovat pro nás přijatelnou podobu těchto regulací.

Jaké jsou vaše cíle ve vedení svazu, kam by se měl pod vaším vedením posunout?

Jak už jsem zmiňoval, do konce roku bych se rád potkal s většinou členů a získal jejich pohled na současné směřování svazu a jejich očekávání. Na základě toho připravím, ve spolupráci s předsednictvem, revidovanou strategii svazu, cíle a plány na další období. A tento dokument představíme členům na příští valné hromadě. 

Do té doby budeme pokračovat v rozběhnutých projektech a v prosazování zájmů svazu v Česku i na evropské úrovni. Chci ale, abychom v řadě věcí byli aktivnější a ovlivňovali vznikající regulace hned na jejich počátku – v Bruselu i v Česku. Vládou plánované zvýšení DPH na pivo bude mít negativní vliv nejen na náš sektor, ale také na provozovatele zejména venkovských hospod a restaurací. V Bruselu se diskutuje harmonizace spotřebních daní, která by se mohla dotknout jak způsobu výpočtu daně, tak její výše. Musíme být zkrátka aktivnější a už dnes řešit věci, které se teprve začínají projednávat a neřešit je až když doputují do českého parlamentu. 

Strávil jste řadu let na stálém zastoupení ČR v Bruselu, podílel se na obou předsednictvích ČR v Radě EU, prošel jste Úřadem vlády a Ministerstvem zemědělství. Jak chcete tyto zkušenosti využít v práci pro svaz?

Když začnu Stálým zastoupením – v Bruselu jsem porozuměl tomu, jak vzniká evropská legislativa a jak ji i jako malá země můžeme efektivně ovlivňovat. Na ministerstvu zemědělství jsem pochopil systém fungování českých institucí, seznámil se s domácí zemědělskou politikou. A na úřadu vlády jsem měl možnost detailně sledovat legislativní proces – v legislativní radě vlády jsem řešil navrhovanou legislativu ministerstev zemědělství, životního prostředí nebo průmyslu a obchodu. A to vše bych rád využil ve své práci pro pivovarský svaz, stejně tak jako kontakty, které jsem si za posledních 20 let na jednotlivých úřadech a institucích vybudoval. 

Po osmi letech v Bruselu jste se i s rodinou přestěhovali zpět do Prahy, s jakými pocity jste se vraceli?

Já jsem se vracel s pocitem naplnění mé bruselské mise – na Stálém zastoupení jsem měl možnost řadu věcí zrealizovat, zažil jsem si dvě předsednictví Česka v Radě EU, přičemž zejména to poslední bylo všemi hodnoceno jako velmi úspěšné. Rodina si bude chvíli zvykat, naše děti doposud vyrůstaly v belgickém prostředí a kultuře, navštěvovaly belgické a evropské školy, takže to pro ně bude velká změna. Manželka už ale, stejně jako já, má v Česku práci, takže věřím, že si všichni zvykneme rychle.

Tomáš Slunečko přichází do svazu ze Stálého zastoupení České republiky při EU, kde působil v rámci oddělení zemědělství a životního prostředí. Zde se v průběhu posledních let věnoval problematice potravin, alkoholických a tabákových výrobků, propagace a kvality potravin nebo také zemědělským inovacím a výzkumu. Před odchodem do Bruselu působil pět let na Úřadu vlády, v rámci Legislativní rady vlády, kde měl na starosti hodnocení dopadů legislativy. V minulosti pracoval také na Ministerstvu zemědělství a ve Státním zemědělském intervenčním fondu. Aktivně se zapojil do realizace prvního i druhého předsednictví ČR v Radě EU. Má vystudovanou Českou zemědělskou univerzitu v Praze a mluví plynně anglicky, částečně také francouzsky a španělsky.