MUDr. Simon Jirát: Vliv umírněného požívání piva na lidské zdraví

O chronickém nadužívání alkoholu, jež je spojeno se závažnými medicínskými i společenskými dopady, bylo napsáno v odborné i laické literatuře již opravdu mnoho. Naopak o příznivém vlivu umírněné konzumace alkoholu – v našem prostředí nejčastěji piva – se dozvídáme jen poskrovnu. Teprve v posledních letech se tomuto tématu začala věnovat zvýšená pozornost a poté, co byla provedena řada seriózních vědeckých studií, začíná být i široká veřejnost informována o pozitivních stránkách spojených s konzumací těchto nápojů.

Na úvod použiji výrok znalce alkoholu Marka Kellera, plně vystihující složitost této problematiky: „Alkohol má mnoho tváří. Je to nejen potravina, tekutina a posilující nápoj, ale také prostředek čistící a bolest tlumící, prostředek povzbuzující a uklidňující, konečně i látka, která navozuje pohodu, ale která může také omamovat a vyvolávat závislost.“

Z pohledu lékaře se zaměřím na zdravotní aspekt umírněného požívání piva. Pivo, jako jeden z nejstarších nápojů světa, vykazuje celou řadu příznivých účinků na lidské zdraví, jež jsou dány komplexním působením jeho jednotlivých složek. Kromě toho pivo představuje velmi vhodný rehydratační, isotonický a iontově vyvážený nápoj s nízkým obsahem alkoholu a řadou vitaminů. Výhodné je i z hlediska dietetického.
Blahodárné účinky umírněného požívání piva (tj. u mužů 0,5 – 1 l piva denně, u žen proporcionálně méně: 0,3 – 0,6 l denně) jsou následující:

 

  • Pivo má ochranný vliv proti vzniku a progresi aterosklerózy. Následkem toho se snižuje výskyt ischemické choroby srdeční a úmrtnost na akutní infarkt myokardu a cévní mozkové příhody. Např. dle studie prováděné v České republice muži konzumující 4,9 l piva týdně mají asi 3× nižší riziko infarktu myokardu, u žen požívajících 0,5 – 4 l piva týdně je toto riziko dokonce asi 5× nižší.
  • Mírná konzumace piva vede k poklesu krevního tlaku v důsledku rozšíření cév a změn vodního a minerálového hospodářství.
  • Po požití piva se snižuje hladina krevního cukru, což společně s lepším využitím insulinu příznivě ovlivňuje metabolizmus cukrů a tuků.
  • Pivo neobsahuje cholesterol ani jiné tuky, a ač to zní málo uvěřitelně, je kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko či kolové nápoje. Současně se zásahem do metabolizmu tuků snižuje podíl tělesného tuku.
  • Pivo je ideální přírodní prostředek proti stresu, odstraňuje napětí, podporuje družnost a porozumění.

(Souhrn posledních tří faktorů opět působí příznivě na kardiovaskulární systém.)

  • Pivo se s úspěchem používá k povzbuzení chuti a celkové podpoře trávicího procesu, je vhodné zejména u některých funkčních onemocnění zažívacího traktu.
  • Svými vlastnostmi – močopudností a zvýšeným vylučováním žluče – působí proti vzniku žlučových a močových kamenů.
  • Antioxidační účinky některých látek obsažených v pivu se mohou podílet na snížení rizika vzniku zhoubných nádorů.
  • Díky dokonalé, téměř dekontaminační technologii obsahuje výsledný produkt podstatně méně škodlivých látek než použité suroviny.

Podstatou příznivého účinku piva na lidský organizmus je vyváženost a komplexní vliv látek v pivu obsažených. V prvé řadě alkoholu. Na základě analýzy řady studií provedených na obrovských souborech jednotlivců lze doložit jeho výrazný antisklerotický účinek. Jeho podstatou je zvýšení hladiny „hodného“, HDL cholesterolu, který působí příznivě tím, že váže přebytek cholesterolu v těle a vrací jej do jater, kde je odbouráván. Nepříznivá, LDL složka cholesterolu, jež se ukládá v cévách a je příčinou sklerotického zužování tepen, se nezvyšuje, či dokonce mírně klesá. Alkohol navíc vlivem na krevní destičky snižuje krevní srážlivost, tím brání vzniku krevních sraženin v tepnách, a tedy vzniku závažných komplikací. Alkohol zvyšuje prokrvení mozku a rozšiřuje věnčité tepny, v nižších dávkách snižuje krevní tlak svým močopudným účinkem a vhodnou korekcí poměru sodíku a draslíku v krvi a moči.

Cukry přítomné v pivě jsou rychle a snadno zužitkovatelné a představují lehce dostupný zdroj energie. Většina piv (filtrovaných a pasterizovaných) je relativně chudá na proteiny, je ale velmi důležité, že obsahují všechny nezbytné, tzv. esenciální aminokyseliny, nutné k tvorbě bílkovin v těle. Pivo tedy představuje vhodný doplněk výživy při nízkobílkovinné dietě.

Pivo obsahuje velké množství důležitých minerálních a stopových látek (zvl. draslík a hořčík), nezbytných ke správné funkci všech orgánů v těle. Hojně jsou v něm také zastoupeny vitaminy, zvl. řady B, ale i ostatní, zejména ve vodě rozpustné vitaminy působící jako koenzymy řady metabolických pochodů.

Obsah rostlinných polyfenolů je v pivě značně vysoký. Jako antioxidační látky (tzv. zametači volných radikálů) se velmi příznivě uplatňují ve zpomalování rozvoje aterosklerózy. Stejným mechanizmem působí proti vzniku rakoviny. Flavonoidy zase brzdí funkci krevních destiček a tím potencují protisrážlivý vliv samotného alkoholu. Oxid uhličitý zvyšuje prokrvení ústní sliznice a tvorbu slin a žaludečních šťáv, podporuje vylučování odpadních látek ledvinami.
Chmel je uklidňujícím a chuť k jídlu podporujícím, mírně hořkým prostředkem, jenž podněcuje uvolňování trávicích šťáv.

V neposlední řadě je pozitivem tohoto nápoje kvalitní voda, kterou pivo obsahuje z 92 %. Dostatečný přísun tekutin v pivě umožňuje udržovat fyziologický pitný režim, bránící dehydrataci organizmu, která je spojená se „zahuštěním“ krve a následnými poruchami prokrvení orgánů. Nutno připomenout, že v pivě je přítomna nezávadná převařená voda, často z kvalitních studničních zdrojů.


Ve světle výše uvedeného lze bez obav shrnout zmíněná fakta do následujícího dovětku: Umírněný piják je se svým zdravotním stavem podstatně spokojenější než abstinent nebo silný piják, kteří navíc často vedou osamělý a nenaplněný život. Milovníci piva jsou pozitivněji naladěni a mají prokazatelně nižší riziko vzniku srdečních a cévních komplikací.
Závěrem připojím slova skutečného odborníka, prof. Piendla z Institutu pivovarnických technologií z Mnichova: „Jedno pivo je lepší než žádné pivo. Dvě piva jsou lepší než jedno. Čtyři piva však nejsou dvakrát tak prospěšná jako piva dvě.“

O autorovi: MUDr. Simon Jirát, absolvent 1. LF Univerzity Karlovy v Praze (1994), působí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a 1. lékařské fakulty UK, II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie v Praze.