Kvalita piva spočívá v kvalitě surovin potřebných k jeho výrobě

Praha, 15. března 2017 – To, že pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek, ví dnes asi každý. Ne všichni konzumenti zlatavého moku však tuší, kolik surovin „padne“ na jeden půllitr jejich oblíbeného nápoje. Faktem pak zůstává, že kvalita surovin je při výrobě piva klíčová.

Pivo je staroslověnské slovo, kterým Slované označovali svůj nejrozšířenější nápoj. Platí to i dnes. „Pivo v České republice pije téměř devět z deseti mužů a více než polovina žen,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Oproti jiným druhům alkoholických nápojů pivo vykazuje relativně nízký obsah alkoholu – 15 až 25 gramů v jednom půllitru. Vedle alkoholu ale pivo v sobě má i přibližně dva tisíce dalších látek, které prospívají zdraví. Jsou to třeba bílkoviny, vitamíny nebo minerální látky.

České pivo se vyznačuje zejména vyšší plností chuti, hořkostí, která déle doznívá, plnější zlatavou barvou a kompaktní bílou pěnou. Od zahraničních piv se odlišuje vyšší pitelností i vyšším podílem sacharidů, vitaminů a minerálních látek.

Studie Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského potvrdily, že české pivo obsahuje o 45 % více vitaminu B6 a o 30 % více vitaminu B1 než zahraniční piva. To vše je dáno odlišným způsobem výroby a použitými surovinami. Základními kameny českého piva plzeňského typu jsou totiž slad z českého sladovnického ječmene a žatecký chmel.

A z jakých surovin se české pivo vaří?

Voda a chmel

Voda je při výrobě piva vůbec jednou z nejklíčovějších surovin. Na půllitr vyrobeného piva se spotřebují dva až čtyři litry vody. I proto se pivovary zakládají v místech, kde jsou silné zdroje kvalitní vody. Další surovinou je chmel, který pivu dává charakteristickou hořkou chuť a chmelové aroma díky chmelovým silicím v něm obsažených. V Česku se nejvíce používá odrůda jemného aromatického chmele Žatecký poloraný červeňák, jenž patří k nejcennějším na světě.

 Poptávka po českém chmelu se neustále zvyšuje. Spotřebitelé se ve svých preferencích čím dál více zaměřují na chuťově plnější piva – ležáky, které vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní. Zároveň roste zájem o český chmel i  v zahraničí. V České republice je aktuálně osázeno 4775  ha hektarů chmelnic, v roce 2016 bylo sklizeno 7712 tun chmele.

Slad

Slad pro výrobu českého piva se získává ze speciálně vyšlechtěných druhů jarního ječmene. Rozlišujeme světlý a tmavý slad a jsou i slady speciální. Pro výrobu jednoho půllitru dvanáctistupňového piva padne až sto klasů. Pro pivovary slad připravují sladovny.

První odrůda sladovnického ječmene byla u nás vyšlechtěna v roce 1884 z kvalitních krajových odrůd jarního ječmene. Jarní ječmen se tedy v ČR šlechtí více než 130 let. Odrůdy doporučené pro výrobu piva s CHZO „České pivo“ pak mají specifické sladovnické vlastnosti. Přibližně 50 % sladu vyrobeného v ČR se vyváží.

Pivovarské kvasinky

Poslední nezbytnou surovinou pro výrobu piva jsou pivovarské kvasinky, které v průběhu hlavního kvašení a dokvašování přemění cukry na alkohol, CO2 a vodu.

Chráněné zeměpisné označení České pivo

Pivo je v Česku považováno za národní nápoj a součást kulturního dědictví. Od zahraničních piv se odlišuje jak svými senzorickými vlastnostmi, tak způsobem výroby a použitými surovinami. Proto i piva nesoucí označení CHZO České pivo musí být vyrobena definovaným technologickým postupem při použití schválených surovin, tj. sladu vyrobeného z povolených odrůd jarního ječmene a dodržení minimálně stanoveného podílu žateckého chmele. To vše, spolu s umem českých pivovarníků, dává Českému pivu specifické vlastnosti, které zaručují jeho výjimečnost a nezaměnitelný charakter